ČÍSLO: | 11 |
STÁJ: | Panasonic Toyota Racing |
STÁT. PŘÍSL.: | Německo |
NAROZEN: | 30.06.1975, Kerpen |
VÝŠKA: | 178 |
VÁHA: | 73 |
STAV: | ženatý s Corou, syn David |
BYDLIŠTĚ: | Salcburk |
POČET GP: | 163 |
VÍTĚZNÉ GP: | 6 |
CELKEM BODŮ: | 324 |
POLE POSITION: | 6 |
NEJRYCHL. KOLO: | 8 |
NEJ. UMÍSTĚNÍ: | 4.místo v roce 2001, 2002 |
KARIÉRA
1991 Motokáry – mistr Německa ve třídě Junior
1992 Motokáry – druhé místo v mistrovství Německa
1993 ADAC BMW Junior formule – druhé místo v šampionátu
1994 Formule 3 – třetí místo v německém šampionátu
1995 Formule 3 – druhé místo v německém šampionátu, vítěz prestižní GP Macaa F3
1996 Japonská Nippon F3000 – vítěz šampionátu, test McLarenu F1
1997 Jordan-Peugeot – premiéra v F1, poprvé na stupních vítězů (3. GP Argentiny), celkem 9 bodů a 11.místo v šampionátu
1998 Jordan-Mugen-Honda – celkem 14 bodů a 10.místo v šampionátu
1999 Williams-Supertec – celkem 35 bodů a 6.místo v šampionátu
2000 Williams-BMW - celkem 24 bodů a 5.místo v šampionátu
2001 Williams-BMW - celkem 49 bodů a čtvrté místo v šampionátu
2002 Williams BMW - 1 vítězství, celkem 42 bodů a čtvrté místo v šampionátu
2003 Williams-BMW - 2 vítězství, celkem 58 bodů a páté místo v šampionátu
2004 Williams-BMW - celkem 24 bodů a 9. místo v šampionátu, po zranění z Indianapolis musel vynechat 6 závodů
2005 Panasonic Toyota Racing - celkem 45 bodů a 6. místo v MS
2006 Panasonic Toyota Racing - celkem 20 bodů a 10. místo v MS
Být mladším bratrem slavného sourozence je dvousečná zbraň a i Ralf se s tím musel vypořádat. Každý jej srovnával, a dodnes srovnává, s Michaelem a to, že je nositelem jména Schumacher mu sice otevíralo spoustu dveří, ale na druhou stranu každý od něj očekával skvělé výsledky. V německých formulích dosahoval velmi slušných výsledků, ale zlom v jeho kariéře nastal, když se v roce 1996 odebral sám do Japonska, kde závodil v místních formulích 3000, které vyhrál. V témže roce poprvé usedl do vozu formule 1, když testoval vůz McLaren a tým mu nabídl roli testovacího jezdce na příští rok. Ralf však tuto nabídku nepřijal a jeho manažer Willi Weber, jenž pečuje i o Michaela, mu zařídil angažmá v týmu Jordan. Zde měl skvělý začátek, když již ve své třetí GP vystoupil na stupně vítězů. Ovšem pak dělal až příliš mnoho chyb a často končil mimo trať. Rok 1998 začal, tak jak předchozí rok skončil, Ralf byl rychlý, ale často chyboval. Vše se ovšem změnilo po GP Anglie v níž si dojel pro premiérový bodík sezóny a pak jeho výkony rostly, v GP Itálie se dostal na stupně vítězů společně se svým bratrem Michaelem, který závod vyhrál a bylo to poprvé co v F1 stáli společně na stupních vítězů bratři. Po konci sezóny si prohodil místa s krajanem Frentzenem a zamířil k týmu Williams. Zde se stal v roce 1999 jedním z nejpříjemnějších překvapení sezóny, když s nepříliš konkurenceschopným Williamsem pravidelně bodoval, zajel jednou i nejrychlejší kolo závodu a jen nehorázná smůla v podobě prasklé zadní pneumatiky jej připravila o premiérové vítězství na Nurburgringu, kde na vlhké trati sváděl skvělé souboje s favorizovanými McLareny. Přesto jeho výkony hodnotili všichni v superlativech a mnoho komentátorů jej zvolilo za jezdce roku, mimo jiné legendární komentátor Murray Walker, který komentuje F1 od jejího vzniku. Skvělá sezona setřásla pochyby o jeho umění a schopný manažer Webber toho ihned využil k práci na lukrativní smlouvě, kterou později uzavřel s Williamsem.
V roce 2000 Ralf potvrdil svou vzestupnou tendenci, ale též byl několikrát zastíněn rychlejším nováčkem Buttonem. Třikrát se dokázal dostat na stupně vítězů a občas mu technická porucha zabránila dostat se na ně častěji. Přesto si pátým místem vydobyl pozici nejlepšího ze zbytku světa, tedy nejlepšího jezdce za jezdci Ferrari a McLarenu.
Sezónu 2001 začal Ralf brilantně a po skvělém výkonu si připsal premiérové vítězství při GP San Marina a v GP Kanady po velkém boji porazil i bratra Micheala. Ve druhé polovině sezóny se však dostal do stínu týmového kolegy Montoyi, sice ještě vyhrál GP Německa, ale podobně jako v roce 2000 se po sezóně více hovořilo o jeho týmovém kolegovi. Ještě na začátku roku 2001 Ralf prodloužil s Williamsem smlouvu až do konce roku 2004.
V roce 2002 získal Ralf jediné Williamsovo vítězství, ale celkově sezona nedopadla podle představ, protože stejně jako ostatní neměl k dispozici vůz schopný souboje s Ferrari. V ostře sledovaném týmovém duelu nakonec podlehnul Montoyovi, ale zároveň se mu podařilo vyvrátit názor, že má slabší druhou polovinu sezony.
Rok 2003 opět ukázal dvě Ralfovy tváře. Když mu vše hrálo do noty a byl vepředu, dokázal jet jako z partesu, závody na Nürburgringu a v Magny Cours byly typickou ukázkou. Jindy se však plácal uprostřed startovního pole a působil naprosto odevzdaně. Při testování v Monze pak navíc po technickém defektu přišla těžká nehoda, po které musel vynechat start v GP Itálie a definitivně se tak rozloučil se šancí na titul. V ostře sledovaném souboji měl navrch opět Kolumbijec.
Začátek sezony 2004 Ralfovi vůbec nevyšel a za své výkony musel snést silnou kritiku uvnitř týmu. Postupně se však začal rozjíždět a v Kanadě tvrdě bojoval s Michaelem o vítězství. Po nejlepším výkonu sezony však přišla krutá rána, hned v dalším závodu v Indianapolis mu praskla levé zadní pneumatiky a po tvrdé nárazu do zdi mu praskly dva obratle. Následovala nucená tříměsíční pauza, po které se vrátil na poslední tři závody sezony. V Číně a Japonsku dokázal zastínit i JPM, v Brazílii se situace obrátila.
Už v průběhu roku 2004 ohlásil Ralf přestup k Toyotě, kde podepsal smlouvu na tři roky. Mladý a ambiciózní tým si od něj sliboval pomoc při cestě vpřed. Na začátku sezony 2005 se ukázalo, že tím, kdo bude tým táhnout vpřed, bude spíše Ralfův týmový kolega Jarno Trulli. Mladší z bratrů Schumacherových se ale oklepal, dvakrát se postavil na stupně vítězů a Itala v pořadí mistrovství světa předstihl. Od jednoho z nejlépe placených pilotů si ovšem Toyota slibovala mnohem víc. Podobný byl i rok 2006, u týmu se ovšem začalo hovořit o tom, že může být sezona 2007 jeho poslední sezonou. Uvidíme.
1991 Motokáry – mistr Německa ve třídě Junior
1992 Motokáry – druhé místo v mistrovství Německa
1993 ADAC BMW Junior formule – druhé místo v šampionátu
1994 Formule 3 – třetí místo v německém šampionátu
1995 Formule 3 – druhé místo v německém šampionátu, vítěz prestižní GP Macaa F3
1996 Japonská Nippon F3000 – vítěz šampionátu, test McLarenu F1
1997 Jordan-Peugeot – premiéra v F1, poprvé na stupních vítězů (3. GP Argentiny), celkem 9 bodů a 11.místo v šampionátu
1998 Jordan-Mugen-Honda – celkem 14 bodů a 10.místo v šampionátu
1999 Williams-Supertec – celkem 35 bodů a 6.místo v šampionátu
2000 Williams-BMW - celkem 24 bodů a 5.místo v šampionátu
2001 Williams-BMW - celkem 49 bodů a čtvrté místo v šampionátu
2002 Williams BMW - 1 vítězství, celkem 42 bodů a čtvrté místo v šampionátu
2003 Williams-BMW - 2 vítězství, celkem 58 bodů a páté místo v šampionátu
2004 Williams-BMW - celkem 24 bodů a 9. místo v šampionátu, po zranění z Indianapolis musel vynechat 6 závodů
2005 Panasonic Toyota Racing - celkem 45 bodů a 6. místo v MS
2006 Panasonic Toyota Racing - celkem 20 bodů a 10. místo v MS
Být mladším bratrem slavného sourozence je dvousečná zbraň a i Ralf se s tím musel vypořádat. Každý jej srovnával, a dodnes srovnává, s Michaelem a to, že je nositelem jména Schumacher mu sice otevíralo spoustu dveří, ale na druhou stranu každý od něj očekával skvělé výsledky. V německých formulích dosahoval velmi slušných výsledků, ale zlom v jeho kariéře nastal, když se v roce 1996 odebral sám do Japonska, kde závodil v místních formulích 3000, které vyhrál. V témže roce poprvé usedl do vozu formule 1, když testoval vůz McLaren a tým mu nabídl roli testovacího jezdce na příští rok. Ralf však tuto nabídku nepřijal a jeho manažer Willi Weber, jenž pečuje i o Michaela, mu zařídil angažmá v týmu Jordan. Zde měl skvělý začátek, když již ve své třetí GP vystoupil na stupně vítězů. Ovšem pak dělal až příliš mnoho chyb a často končil mimo trať. Rok 1998 začal, tak jak předchozí rok skončil, Ralf byl rychlý, ale často chyboval. Vše se ovšem změnilo po GP Anglie v níž si dojel pro premiérový bodík sezóny a pak jeho výkony rostly, v GP Itálie se dostal na stupně vítězů společně se svým bratrem Michaelem, který závod vyhrál a bylo to poprvé co v F1 stáli společně na stupních vítězů bratři. Po konci sezóny si prohodil místa s krajanem Frentzenem a zamířil k týmu Williams. Zde se stal v roce 1999 jedním z nejpříjemnějších překvapení sezóny, když s nepříliš konkurenceschopným Williamsem pravidelně bodoval, zajel jednou i nejrychlejší kolo závodu a jen nehorázná smůla v podobě prasklé zadní pneumatiky jej připravila o premiérové vítězství na Nurburgringu, kde na vlhké trati sváděl skvělé souboje s favorizovanými McLareny. Přesto jeho výkony hodnotili všichni v superlativech a mnoho komentátorů jej zvolilo za jezdce roku, mimo jiné legendární komentátor Murray Walker, který komentuje F1 od jejího vzniku. Skvělá sezona setřásla pochyby o jeho umění a schopný manažer Webber toho ihned využil k práci na lukrativní smlouvě, kterou později uzavřel s Williamsem.
V roce 2000 Ralf potvrdil svou vzestupnou tendenci, ale též byl několikrát zastíněn rychlejším nováčkem Buttonem. Třikrát se dokázal dostat na stupně vítězů a občas mu technická porucha zabránila dostat se na ně častěji. Přesto si pátým místem vydobyl pozici nejlepšího ze zbytku světa, tedy nejlepšího jezdce za jezdci Ferrari a McLarenu.
Sezónu 2001 začal Ralf brilantně a po skvělém výkonu si připsal premiérové vítězství při GP San Marina a v GP Kanady po velkém boji porazil i bratra Micheala. Ve druhé polovině sezóny se však dostal do stínu týmového kolegy Montoyi, sice ještě vyhrál GP Německa, ale podobně jako v roce 2000 se po sezóně více hovořilo o jeho týmovém kolegovi. Ještě na začátku roku 2001 Ralf prodloužil s Williamsem smlouvu až do konce roku 2004.
V roce 2002 získal Ralf jediné Williamsovo vítězství, ale celkově sezona nedopadla podle představ, protože stejně jako ostatní neměl k dispozici vůz schopný souboje s Ferrari. V ostře sledovaném týmovém duelu nakonec podlehnul Montoyovi, ale zároveň se mu podařilo vyvrátit názor, že má slabší druhou polovinu sezony.
Rok 2003 opět ukázal dvě Ralfovy tváře. Když mu vše hrálo do noty a byl vepředu, dokázal jet jako z partesu, závody na Nürburgringu a v Magny Cours byly typickou ukázkou. Jindy se však plácal uprostřed startovního pole a působil naprosto odevzdaně. Při testování v Monze pak navíc po technickém defektu přišla těžká nehoda, po které musel vynechat start v GP Itálie a definitivně se tak rozloučil se šancí na titul. V ostře sledovaném souboji měl navrch opět Kolumbijec.
Začátek sezony 2004 Ralfovi vůbec nevyšel a za své výkony musel snést silnou kritiku uvnitř týmu. Postupně se však začal rozjíždět a v Kanadě tvrdě bojoval s Michaelem o vítězství. Po nejlepším výkonu sezony však přišla krutá rána, hned v dalším závodu v Indianapolis mu praskla levé zadní pneumatiky a po tvrdé nárazu do zdi mu praskly dva obratle. Následovala nucená tříměsíční pauza, po které se vrátil na poslední tři závody sezony. V Číně a Japonsku dokázal zastínit i JPM, v Brazílii se situace obrátila.
Už v průběhu roku 2004 ohlásil Ralf přestup k Toyotě, kde podepsal smlouvu na tři roky. Mladý a ambiciózní tým si od něj sliboval pomoc při cestě vpřed. Na začátku sezony 2005 se ukázalo, že tím, kdo bude tým táhnout vpřed, bude spíše Ralfův týmový kolega Jarno Trulli. Mladší z bratrů Schumacherových se ale oklepal, dvakrát se postavil na stupně vítězů a Itala v pořadí mistrovství světa předstihl. Od jednoho z nejlépe placených pilotů si ovšem Toyota slibovala mnohem víc. Podobný byl i rok 2006, u týmu se ovšem začalo hovořit o tom, že může být sezona 2007 jeho poslední sezonou. Uvidíme.